Roberto Assagioli

Roberto Assagioli, původním jménem Roberto Marco Grego (27. února 1888 Benátky – 23. srpna 1974 Capolona), byl italský psychiatr, představitel transpersonální psychologie.

Narodil se v Benátkách v židovské středostavovské rodině. Když mu byly dva roky, jeho otec zemřel, jeho matka se pak provdala za doktora Alessandra Assagioliho a Roberto přijal jeho příjmení. Navštěvoval Liceo Marco Foscarini, v patnácti letech publikoval první odborný článek a v osmnácti již ovládal osm jazyků, věnoval se také zálibě v horolezectví a podnikl s rodiči cestu do Ruska. Přátelil se s Giovannim Papinim a přispíval do jeho časopisu ''Leonardo''. Vystudoval medicínu na Florentské univerzitě a pracoval v curyšské psychiatrické léčbě Burghölzli, kde se seznámil s Carlem Jungem. Stal se prvním italským členem Mezinárodní psychoanalytické společnosti, založil časopis ''Psiche'' a psal doktorskou práci o psychoanalýze. Silně ho však ovlivnila také teosofie, především Alice Baileyová. V roce 1914 se s freudismem rozešel a vytvořil vlastní koncepci, kterou nazval psychosyntéza – spojil v ní jungovský důraz na imaginaci a archetypy s učením Platóna i orientálními duchovními naukami. Na lidskou duši se Assagioli dívá jako na složitý organismus, který popisuje pomocí takzvaného vaječného diagramu zahrnujícího sedm komponent osobnosti.

Za první světové války sloužil Assagioli jako vojenský lékař; protože zásadně odmítal nosit zbraň, vyrobil si jako kamufláž pro nadřízené model pistole z mýdla natřeného černou barvou. V roce 1926 založil v Římě Institut pro kulturu a psychickou terapii a vydal své stěžejní dílo ''Psychosynthesis. A new method of healing''. Za druhé světové války byl fašistickým režimem vězněn jako pacifista, tuto zkušenost zpracoval v knize ''Freedom in Jail''. Po válce žil s rodinou ve vile Casa Assagioli ve Florencii, kde je uložen jeho archív. Pomohl založit ve Florencii linku důvěry jako nástroj pro prevenci sebevražd. K jeho přátelům patřili Rabíndranáth Thákur, Albert Einstein, Martin Buber, Hermann Hesse či Benedetto Croce, spolupracoval také s Viktorem Franklem a Abrahamem Maslowem. Založil Italskou společnost pro psychosyntézu, působil rovněž v redakční radě časopisu ''Journal of Humanistic Psychology''. Věnoval se výzkumu mystických zkušeností a paranormálních jevů. Je také autorem rozboru Dantovy ''Božské komedie'' z perspektivy psychoanalýzy. Do češtiny byla přeložena jeho kniha ''Akt vůle'' (nakladatelství Plot, 2011). Získáno z Wikipedie